Kdo z nás se někdy toužebně nezasnil, když slyšel o medvědovi, který prospí celou zimu. Na půl roku někam zalézt a jen spát. To musí být pohoda. Jak je to ale se zimním spánkem u medvědů ve skutečnosti? Odborníci dlouho neměli jistotu v tom, jak vlastně zimní spánek u medvědů probíhá.
– Jestli je to jen spánek nebo hibernace.
Pokud zvíře hibernuje, jeho tělesná teplota jde rapidně dolů.U medvědů to ale tak není. Oni si zachovávají celkem vysokou tělesnou teplotu. Tady tedy půjde o něco jiného. Zvířata, která hibernují, musejí velkou část energie věnovat na navrácení organismu do původní teploty. Medvěd tuto náročnou techniku vynechává. Výzkum probíhal u aljašských baribalů, kterým zbudovali umělé brlohy.
Pak jim měřili
– teplotu
– spotřebu kyslíku
– dech
– tep.
Zjistili, že jejich tělesná teplota skutečně výrazně neklesá.
Medvědi si umějí poručit
Zajímavé je, že medvědice, které zabřezly na podzim, vrhnou mláďata právě během zimního spánku.
o Zárodek dokáže zastavit svůj další vývoj až do doby, kdy matka k tomuto zimnímu odpočinku ulehá.
o Spící samice utlumí metabolismus, ale její tělesná teplota zůstává stejná.
o Plod má tedy ideální podmínky ke svému zdárnému vývoji.
Další otázka byla, proč se medvěd netřese zimou. A to ani v tom případě, že ochladí svůj organismus na třicet stupňů celsia. Třas svalů má u člověka funkci ohřívání. Tím, že se svaly otřásají, vzniká teplo. Jedinou pomocí je přísun tepla. Ani sebesilnější vůle nedokáže tento klepot zvládnout. Medvědi se netřesou proto, že jejich mozkové centrum se před zimním spánkem přenastaví na nižší teplotu. Jednoduše řečeno – mozek přesvědčí tělo, že je mu teplo a tělo si to pak také myslí. Zajímavé je, že například tuleni dokáží také svalový třas zvládnout. Když z mrazivé vody vylezou na studený vzduch, třas jednoduše vypnou.