Již ve velmi mladém věku máme tu možnost začít dělat nějaký sport či aktivitu. Ta se poté může stát naší zálibou a vydrží nám různě dlouho. Všeobecné tyto aktivity končí přibližně ve věku 15 let, protože se hodně měníme, ale někdy lidem zůstanou jejich koníčky z dětství až do dospělosti a já si myslím, že je to velice hezké.
Když se řekne koníček nebo záliba, tak si spousta lidí včetně mě vybaví sběratele známek tedy filatelisty. Přestože je to tak známá aktivita, na světe není až tak velké procento lidí, kteří by to provozovali. Sbírání známek je dnes pravděpodobně o dost náročnější, než to bývalo například před padesáti lety. V dnešní době je většina korespondence vyřizování skrz emaily nebo mobilní telefony. Většina dopisů, které běžný člověk dostává je od bank, nebo nějakých jiných velkých organizací. Když však jednou za čas přijde dopis od našeho kamaráda nebo kohokoliv jiného než jen od banky, tak nám to zajisté vykouzlí úsměv na tváři. Filatelisti jsou fascinování rozmanitostí poštovních známek a mají zmapované jaké druhy jsou vzácné popřípadě, které jsou úplně běžně k sehnání a nemají žádnou sběratelskou hodnotu. Starší lidé, kteří mají svou sbírku známek už od útlého věku, tak by zajisté mohli takovou sbírku prodat za velmi vysokou cenu, jelikož známky z dětství starších lidí už dnes nejsou k dostání a pro lidi, kteří to umí ocenit mají obrovskou cenu. Předpokládám však, že lidé, kteří mají tak cenné sbírky se jich jen tak nevzdají, protože pro ně mají určitě i sentimentální hodnotu.
Ať už se věnujete jakémukoliv hobby a nemusí to tedy být jen výše popsané sbírání známek, tak je to velmi krásná záležitost, která nás jako jedna z mnoha věcí dělá výjimečnými. Neměli bychom se takovýchto věcí vzdát třeba kvůli toho, že se nám někdo vysmívá. Naopak měli bychom z toho utvořit přednost díky které si nás lidí poté i možná zapamatují.